|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
|
Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií
Beňová, Barbora ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Dětští pacienti s fokální farmakorezistentní epilepsií na podkladě fokálních MCD, FCD a TSC jsou ve vysokém riziku rozvoje opoždění kognitivního vývoje jak vlivem jejich farmakorezistentní epilepsie, tak v důsledku možného abnormálního uspořádání neuronálních sítí na genetickém podkladě. Epileptochirurgie představuje spolehlivou a bezpečnou metodu léčby fokální farmakorezistentní epilepsie a přináší těmto pacientům šanci jak na život bez záchvatů a antiepileptické medikace, tak na optimální kognitivní vývoj. Dosavadní údaje o genetických příčinách FC přidružených komorbiditách nabízí možnosti rozšíření diagnostického procesu u kandidátů epileptochirurgie. Informace o genetické příčině FCD a MCD ale prozatím nedostačují k přesnějšímu určení prognózy na dosažení stavu bez záchvatů a s normálního kognitivního vývoje. Budoucí studie na větších souborech pacientů by mohly vést k objasnění role genetických, elektrofyziologických a anatomických změn na prognózu pacientů podstupujících epileptochirurgii.
|
|
|
Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity
Duchoslav, Anna ; Kudr, Martin (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
Diplomová práce "Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity" ve své obecné části pojednává o epilepsii, léčbě farmakorezistentní epilepsie a epileptochirurgii. Dále je součástí obecné části kapitola o možných komplikacích epileptochirurgie ve vztahu k pohybovému aparátu. Ve speciální části je pojednáváno o rehabilitaci v neurologii, vybraných fyzioterapeutických konceptech a vztahu epilepsie a pohybové aktivity. Cílem této diplomové práce je zhodnotit účinnost zvoleného rehabilitačního postupu u pěti dětských pacientů se vzniklým pooperačním motorickým deficitem. K objektivnímu hodnocení motoriky byly použity testy Gross Motor Function Measure - 88, Barthel Index a Box and Blocks Test.
|
|
|
Optimalizace chirurgické léčby epilepsie v dětském věku
Bělohlávková, Anežka ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Vojtěch, Zdeněk (oponent)
Optimalizace chirurgické léčby epilepsie v dětském věku Abstrakt Epileptochirurgie je efektivní léčebnou metodou u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií. Cílem práce bylo zmapovat současný stav chirurgické léčby epilepsie u dětí a zdokonalit vyšetřovací a terapeutický algoritmus za účelem zlepšení výsledků operací. Práce shrnuje vývoj epileptochirurgického programu dětské části Centra pro epilepsie Motol v letech 2000-2017. Výsledky epileptochirurgie z hlediska kompenzace záchvatů i výskytu komplikací byly ve sledovaném období stabilní, a to navzdory zvýšení počtu pacientů s komplexní patologií (nižší věk, epileptogenní zóna v blízkosti elokventního kortexu, multifokální nález na MRI) a náročných výkonů (hemisferotomie). Kognitivní schopnosti se u většiny pacientů rok po výkonu zlepšily v průměru o 9,1 bodů IQ/DQ. Nejvýznamnějšího zlepšení dosahovaly děti s preexistujícím intelektovým deficitem. Do klinické praxe bylo uvedeno inovativní paradigma intraoperačního monitorování pomocí elektrické stimulace umožňující sledování kontinuity kortikospinální dráhy během výkonu a dále i technika využívající vizuální detekci SEEG elektrod ke zvýšení přesnosti resekce. Byly vytvořeny a standardizovány české verze dotazníků IPES a QOLIE-AD-48 hodnotící kvalitu života dětí s epilepsií. V souboru čtyř rodin...
|
|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
|
Identifikace prediktorů kognitivní dysfunkce u dětí s farmakorezistentní epilepsií
Novák, Vilém ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Různé formy epilepsie postihují 0,5-1% dětí. Kognitivní dysfunkce provázejí epilepsie jako komorbidita a závažným způsobem ovlivňující kvalitu života. Jako rizikové faktory kognitivní dysfunkce jsou uváděny: nízký věk při začátku záchvatového onemocnění, strukturální podklad epilepsie, vysoká aktivita epileptického procesu (špatná kompenzace , přítomnost epileptiformních výbojů), nutnost užívání antiepileptik a dále ESES, který je považován za extrémní případ tzv. sleep spiking cognitive impairment. Hlavním cílem byla analýza kognitivní dysfunkce u dětí s fokální farmakorezistentní epilepsií. Zhodnotili jsme význam podstatných prediktorů kognitivní dysfunkce (epileptiformní aktivity detekované skalpovým EEG záznamem a přítomnosti některých významných strukturálních lézí) a možnosti terapeutického ovlivnění (vliv epileptochirurgie u těchto pacientů). V prvním projektu jsme analyzovali kognitivní funkce u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií, u nichž jsou ve spánku přítomny generalizované kvaziperiodické epileptiformní výboje ve spánku ("hurdles"). Potvrdili jsme asociaci "hurdles" a kognitivní dysfunkce. Spánkové výboje mají pravděpodobně větší dopad na kognitivní funkce, než epileptiformní výboje v bdělosti. Ačkoli generalizované, nepredikují "hurdles" horší výsledky epileptochirugických...
|
|
|
Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií
Beňová, Barbora ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Dětští pacienti s fokální farmakorezistentní epilepsií na podkladě fokálních MCD, FCD a TSC jsou ve vysokém riziku rozvoje opoždění kognitivního vývoje jak vlivem jejich farmakorezistentní epilepsie, tak v důsledku možného abnormálního uspořádání neuronálních sítí na genetickém podkladě. Epileptochirurgie představuje spolehlivou a bezpečnou metodu léčby fokální farmakorezistentní epilepsie a přináší těmto pacientům šanci jak na život bez záchvatů a antiepileptické medikace, tak na optimální kognitivní vývoj. Dosavadní údaje o genetických příčinách FC přidružených komorbiditách nabízí možnosti rozšíření diagnostického procesu u kandidátů epileptochirurgie. Informace o genetické příčině FCD a MCD ale prozatím nedostačují k přesnějšímu určení prognózy na dosažení stavu bez záchvatů a s normálního kognitivního vývoje. Budoucí studie na větších souborech pacientů by mohly vést k objasnění role genetických, elektrofyziologických a anatomických změn na prognózu pacientů podstupujících epileptochirurgii.
|
|
|
Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií
FILÍPKOVÁ, Brigita
Tato práce s názvem Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií se zabývá časovou a konomickou stránkou při diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsii. Temporální epilepsie jsou nejčastějšími fokálními epilepsiemi (až 85%) a farmakologicky se daří kontrolovat asi jen 25% případů. Zároveň jde o nejlépe chirurgicky řešitelný typ epilepsie. Včasná a precizní diagnostika umožňuje včasný chirurgický zákrok. Časové a ekonomické nároky se zvyšují, stejně tak jako nároky na práci technického personálu. Cílem práce bylo najít časově a ekonomicky výhodný protokol při zachované diagnostické výtěžnosti při porovnávání dvou neurozobrazovacích metod - funkční (PET) a morfologické (MR), kdy jsme dále porovnávali dva protokoly pro vyšetření mozku - standardní a speciální epileptologický. Metodika: Retrospektivní studie 44 pacientů s klinicky ověřenou fokální epilepsií vyšetřených na MR a PET, kteří podstoupili mikrochirurgický zákrok a jsou od zákroků bez záchvatů. Porovnali jsme jednotlivé vyšetřovací protokoly na MR - standardní (sekvence T2/PD tse tra, FLAIR tra, T2* tra a T1 se sag) a epileptologický (rozšířený o 3DT1 ge, T2 tse fs cor a FLAIR cor) z hlediska možné diagnostiky (vyšetření čtena erudovaným radiologem), časově a finančně jsme je vyhodnotili. Stejně tak jsme vyhodnotili i PET vyšetření, které je prováděno jedním protokolem. Ve výsledcích je demonstrován rozdíl ve vyšetřovacích časech a finančních nákladech mezi standardním a epileptologickým protokolem na MR a mezi metodami MR a PET. Dále jsou uvedeny výsledky odečtu obrazů MR a PET a jejich koreláty. Závěrem je, že epileptologický protokol na MR nelze nahradit standardním protokolem, k časové úspoře můžeme dojít lepší organizací práce nebo vhodnou úpravou parametrů jednotlivých sekvencí při zachované dostatečné kvalitě MR obrazů. Stejně tak si myslíme, že k bezpečné diagnóze je zapotřebí obou metod, jak MR, tak PET. Finanční úspora při předoperační diagnostice není možná.
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
host ::
RSS.